V obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze na návrh HPH byly vymazány osoby, které působily ve statutárních orgánech společnosti v době, kdy docházelo k protiprávnímu převádění majetku do zahraniční. Z představenstva byl vymazán D. Ziegler, z dozorčí rady T. Ševčík, J. Podzimek a Sainerová, všichni v těchto funkcích měli působit od 26. srpna 1999. U D. Zieglera i u ostatních bylo zapsáno datum zániku členství v představenstvu či v dozorčí radě shodné se dnem jejich zvolení, tedy 26. srpen 1999. To znamená, že podle pravomocných usnesení soudu nikdy nebyli platnými členy představenstva a dozorčí rady HPH, ač se za ně vydávali. Do představenstva byli zapsání: P. Matějka, JUDr. T. Cabalka a L. Černý, do dozorčí rady J. Sedláček, P. Kaňovský a K. Staněk. Dnem vzniku jejich členství je 12. říjen 2003.
Jak bylo předem jisté, proti rozhodnutí obchodního rejstříku se odvolala bývalá předsedkyně dozorčí rady J. Sainerová, která ve svém odvolání oznamuje, že Městský soud postupoval a rozhodl nesprávně, neboť prý své usnesení řádně nezdůvodnil a nesprávně věc právně posoudil. Proto je J. Sainerová přesvědčena, že usnesení je nepřezkoumatelné. Dokonce dovozuje, že soud vycházel z názoru, že usnesení valné hromady 12. 10. 2003 jsou platná. S čímž J. Sainerová samozřejmě nesouhlasí (nějak to připomíná okřídlené úsloví Pacovského „náš právní názor je jiný“) a proto poukazuje na skutečnost, že usnesení VH 12. 10. 2003 napadla žalobou a že řízení ještě pokračuje. Čímž zřejmě myslela, že soud prvního stupně její žalobu na neplatnost usnesení VH 12. 10. 2003 zamítl a že se tedy musela odvolat. Asi proto zcela bezostyšně ve svém odvolání tvrdí, že všechna usnesení VH 12. 10.2003 jsou neplatná, a proto by mělo být vymazání a zapsání osob do obchodního rejstříku Vrchním soudem zrušeno.
Dalším soudním řízením byla žaloba HPH na zneplatnění mandátní smlouvy, kterou HPH 13. 6. 2002 pověřil pozoruhodnou teplickou firmu Vepros, s.r.o., vymáháním Koženého dluhu, či spíše tato firma byla pověřena dvěma výtečníky - Pacovským a Klimešem, kteří poskytli Veprosu plnou moc, přestože museli vědět, že něco takového může učinit jen soudem jmenovaný likvidátor společnosti doc. Častorál, nikoliv oni dva. Teplický soud samozřejmě pochopil účelovost jednání Pacovského a Klimeše (za šest dnů po uzavření mandátní smlouvy byli oba vyhozeni z představenstva HPH) a mandátní smlouvu, v níž byla sankce 15 miliónů, jestliže tato mandátní smlouvy bude vypovězena, svým usnesením zneplatnil. Zajímavostí tohoto jednání nesporně bylo, že se k němu jednatel Veprosu Zügler nedostavil. Nicméně je naprosto jisté, že se Vepros odvolá. Je to přece velice zatvrzelá firma. Vždyť hned měsíc po zrušení konkursu na HPH, k jehož návrhu z dílny Pacovského a Klimeše se hbitě připojila, podala další návrh na konkurs se zcela stejnými důvody, které jen vylepšila výpisem z bankovního účtu HPH (což vedení HPH předvídalo, proto tento účet ponechalo záměrně prázdný), k němuž se musela dostat zcela nezákonným, tedy zločinným způsobem.
Třetím soudním řízením byla žaloba Koženého (a Matějkovy) firmy First American, a. s., kterou se původně domáhala 10 miliónů korun údajně za služby poskytované HPH (dohodnuté Pacovským a Novým v době, kdy to již měli soudně zakázané), pak byl požadavek P. Matějkou snížen na 9 miliónů, neboť se prý objevila jakási účetní chyba. Mohlo to být rozhodně velice zajímavé řízení, ovšem nedošlo k ničemu, neboť firma First American doručila soudu osm stran doplnění své žaloby a svazek dalších údajných listinných důkazů tak, že si tyto doklady právník likvidátora HPH nemohl stačit analyzovat. Takže jednání bylo odročeno na říjen.
