Je to opět příkladná ukázka vnímání harvardské reality, čímž pan likvidátor v posledních měsících nijak nešetří. Dokonce označuje za bezprecedentní připuštění společností Harms, Berio, Deneb a Intesunion na valnou hromadu HPH 19. prosince 2011. Z toho se pak snaží mlhavě naznačit, že předseda představenstva K. Staněk zřejmě jedná ve shodě s J. Sainerovou, B. Vostrým, třemi kyperskými společnostmi a ještě se společností Intesunion.
Jak se zdá, není o tom vůbec přesvědčen, jen se snaží vyvolat dojem, že tomu tak je a zakrýt, že přitom ani nenahlédl do Obchodního zákoníku, aby pochopil co jednání ve shodě vůbec je. Jde dokonce tak daleko (až ke zcela vědomému ignorování skutečností), že Intesunion byl přítomen nejen na valné hromadě 4. listopadu 2011, ale i na dalších minulých valných hromadách. Což likvidátorovi kupodivu nevadilo. Nelze přitom přehlédnout, že nemá jedinou námitku k přítomnosti Koženého firmy Harvard Group.
Pokud jde o připuštění Harms, Berio a Deneb, bylo těmto společnostem původně bráněno v účasti na předchozích VH zejména na základě likvidátorovy argumentace a tvrzení, že nabyly akcie HPH podvodně, a proto nechal tyto tři společnosti (jakož i Harvard Group) zažalovat. Vzdor varování tehdejšího právního zástupce HPH Krutského na několika poradách, které likvidátor kdysi za účasti předsedy představenstva svolával, že žaloby nejsou podloženy dostatečnými důkazy a předpokládané prohry těchto soudních sporů způsobí HPH mimořádně vysoké náklady. Hned při prvním řízení se ukázalo, že Krutský měl pravdu, neboť něco jen tvrdit a pak to dokazovat u soudu, je obvykle rozdíl. Teprve posléze v průběhu soudních sporů se dal likvidátor přece jen přesvědčit a tyto žaloby nechal stáhnout.
Důvod proč tyto tři kyperské společnosti byly blokovány, tak padl; navíc podle zplnomocnění, kterými se prokázal na VH 19. 12. 2011 jejich právní zástupce, nebylo nijak doloženo, že Harms, Berio a Deneb jsou ovládány B. Vostrým. Škoda, že likvidátor představenstvu nepředložil příslušné nezvratné důkazy. Navíc tyto tři společnosti mají být podle sdělení pana Ševčíka v majetku Daventree Trustees, takže byl předpoklad, že nebudou hlasovat proti zájmům HPH, což se také stalo.
Již jen uvedený příklad s Intesunion dokládá, kam až je likvidátor ochoten zajít v prosazování svých záměrů. Začalo to zákazem vstupu do kanceláře HPH pro představenstvo a dozorčí radu. Neboť ta se stala ze dne na den kanceláří výlučně likvidátorovou a jeho „sekretariátu“.Současně bez udání sebemenšího důvodu, nebo vysvětlení přestal představenstvu a dozorčí radě hradit nutné výdaje, spojené s jejich činností. Advokát Krutský dostal výpověď, neboť uzavřená smlouva s ním o právních službách už byla prý podle likvidátora zastaralá, nevyhovující a „z jiných dokumentů bylo zjištěno, že se advokát vydává za právního zástupce a konzultanta HPH“. Sic! Pan likvidátor zřejmě dospěl k představě, že právník, placený z prostředků HPH nemůže být k dispozici nikomu jinému než jemu, což členové jak představenstva, tak i dozorčí rady rychle pocítili. Dokonce dalšímu advokátovi HPH likvidátor zakázal zastupovat představenstvo v právě probíhajícím soudním sporu, v němž za společnost nejedná likvidátor, ale představenstvo.
Podobně kuriózní výpověď dostal dlouholetý asistent likvidátora. Důvodem bylo zrušení jeho funkce pro nadbytečnost, nicméně okamžitě se jako asistent likvidátora začal představovat a podepisovat likvidátorův letitý kamarád a v r. 2011 již důchodce JUDr. Malhocký. Další likvidátorova výpověď byla neméně bizarní. Dal ji účetní firmě, která pro HPH pracovala více než sedm let bez připomínek a která zpracovávala nejen běžné účetnictví, ale rekonstruovala rovněž účetnictví HPH minulých let. Odůvodněním bylo, že z HPH údajně unikají citlivé informace (jaké a kam již likvidátor nedokázal definovat), proto likvidátor prý musí učinit takové manažerské rozhodnutí. Je pochopitelné, že tyto výpovědi už stály a ještě budou HPH stát nemalé peníze. Ačkoliv účetní firma měla roční výpovědní lhůtu, likvidátor ji přesvědčil, aby výpověď byla přijata okamžitě s tím, že těch 12 měsíců bude proplaceno ihned (kdo by na to nepřistoupil). Byla samozřejmě najata jiná účetní, jejíž výsledky práce, pokud jsme se s nimi mohli seznámit, jsou přinejmenším diskutabilní. Takže HPH si vlastně platí dvě účetní, z nichž jedna nemusí pro HPH celý rok nic dělat.
Aby toho nebylo dost, tak likvidátor ve sporu s VSP o vlastnictví k nemovitosti v Ohradní v Praze 4 založil do soudního spisu své vyjádření, v němž prohlašuje, že od svého jmenování likvidátorem HPH, dokonce již od roku 1999, zejména pak od roku 2000 „zpochybňoval a zpochybňuje kupní smlouvu ze dne 30. 12. 1997“. Což samozřejmě na posledních dvou valných hromadách vehementně popíral, přestože toto jeho vyjádření ze dne 22. srpna 2011 bylo na VH doslovně citováno.
Likvidátorovo bránění dozorčí radě v kontrole účetnictví bylo významnoupříčinou, že valná hromada neschválila účetní závěrku za rok 2010, přestože audit zněl „bez výhrad“!. Ovšem přímo mimořádným skvostem v likvidátorově počínání je jeho snaha prosadit dodatek k nájemní smlouvě s majitelem smíchovského domu, v němž se kancelář HPH nachází, což zase souvisí s výše zmiňovanými překážkami, kterými likvidátor brání v řádném výkonu funkce orgánů HPH.
Když předsedové představenstva a dozorčí rady požadovali opakovaně přístup do kanceláře, kterou má HPH pronajatu v ulici Kováků na Smíchově a řádně za ni platí, likvidátor jim písemně sdělil, aby užívali pro své potřeby kancelář v objektu Ohradní 65, kde je formální sídlo HPH, přičemž pochopitelně věděl, že žádnou kancelář tam HPH nemá. Zato dlouho utajoval další kancelář, placenou z prostředků HPH v pražských Komořanech, kde zařídil pracoviště svému „vedoucímu sekretariátu“ panu Malhockému. Když pak byla existence této utajované kanceláře prozrazena, začal tvrdit, že ji od začátku roku 2010 připravuje k zřízení archívu HPH. Proč by si měla ovšem HPH platit takový archív, když ve chvíli, kdy dozorčí rada likvidátorovi oznámila, že chce provést kontrolu účetnictví, bleskurychle nechal toto účetnictví (dosud uložené ve smíchovské kanceláři) převézt do svého bytu? Tedy nejen dvě účetní, ale také provoz dvou kanceláří, v tomto případě již od ledna 2010, si může dovolit platit HPH. To pak ovšem nezbude nic na úhradu základních výdajů představenstva a dozorčí rady.
Nicméně zřejmě v obavách, že by snad představenstvo s dozorčí radou mohlo prosadit svůj oprávněný požadavek na užívání smíchovské kanceláře, snažil se likvidátor vnutit pronajímateli nesmyslný dodatek k nájemní smlouvě. Obsahem dodatku byl požadavek, aby majitel domu zakázal členům představenstva a dozorčí rady vstup do budovy! Do budovy, kde je řada dalších kanceláři a také kovářská provozovna i rehabilitační solná jeskyně. O reakci majitele budovy netřeba se zmiňovat. Představenstvo s dozorčí radou nyní jen s napětím čekají, kdy likvidátor bude žádat radnici Prahy 5, aby jejich členům zakázala vstup na Smíchov.
Není toho na jednoho soudem jmenovaného likvidátora za necelý rok trochu příliš?