Tato likvidátorem zveřejněná reakce je údajně podepsána kyperským advokátem Photosem Tsangaridesem, kopie originálu s podpisem a datem ovšem chybí (ostatně datum není ani uvedeno na údajném překladu textu, který likvidátor zveřejnil), k čemuž likvidátor sděluje, že originál je u něj k nahlédnutí. Je s podivem, že likvidátor, který neváhá zveřejňovat údaje o majetku akcionářů, z jakéhosi skromného důvodu nechce prostým zveřejněním originálu potvrdit autentičnost textu, jehož autorem je nebo má být advokát P. Tsangarides.
Pokud je autorem textu skutečně pan Tsangarides, pak hned v úvodu tvrdí, že K. Staněk samozřejmě lže, neboť „Smlouva, kterou se doplňuje a mění smlouva původní“ je jen podkladovým dokumentem a ještě k tomu lživě zpochybňuje stížnost likvidátorem podanou u Advokátní komory na Kypru. Kde pan Tsangarides vyčetl zpochybnění stížnosti a čím je zpochybňována, to ví jen on sám. K tomu prý K. Staněk uvádí, že P. Ioannides byl kontaktován jako právní zástupce protistrany. Což podle pana Tsangaridese není pravda, neboť „byl prostřednictvím naší AK kontaktován ne jako právní zástupce protistrany, jak K. Staněk mylně uvádí, ale jako jeden z ředitelů společnosti…“,které to však již neupřesnil. Tvrdí to asi jen ze zapomnětlivosti, neboť v prvním odstavci dokumentu nazvaném „Smlouva, kterou se doplňuje a mění smlouva původní“ je uvedeno, že tato smlouva se uzavírá mezi panem Tsangaridesem na jedné straně a panem Ioannidesem, jako právním zástupcem odpůrců 2,4,5 a 8. O řediteli zde není ani slovo.
Panu Tsangaridesovi údajně není známo, že by „likvidátor jakkoliv schvaloval dikci dohody z 31. 3. 2011…“ Zřejmě tedy ani nečetl text, který sám předložil zástupci protistrany P. Ioannidesovi („Smlouva, kterou se doplňuje a mění smlouva původní“), když hned v prvním odstavci je uvedeno „Navrhovatel a Odpůrci 2,4,5 a 8 souhlasí s tím, že smlouva z 31. 3. 2011 zůstává v platnosti v plném znění…“, samozřejmě s výjimkou, že ředitelem bude P. Tsangarides a nikoliv P. Neocleous.
Advokát Tsangarides uvádí, že K. Staněk byl přítomen při některých jednáních v Praze. Paměť P. Tsangaridesovi skutečně neslouží, K. Staněk byl přítomen jedinému jednání a to 24. června 2011. Tam ovšem žádný podrobný rozbor z úst zástupce advokátní kanceláře PHC Tsangarides LLC neslyšel; byl předložen pouze „Právní názor v případu 11217/2004“, jehož obsahem bylo v podstatě rozvádění bodů dohody z Nikósie a probírání úvah, zda je možné či nikoliv pokračovat v žalobě na zrušení trustů. K jednomu zajímavému zjištění však tato advokátní kancelář dospěla: „Když vezmeme v úvahu a porovnáme Dohodu se žalobním nárokem podaným v kauze, pak můžeme vidět, že několik požadavků (odškodnění), jichž se navrhovatel u soudu domáhal již na začátku kauzy, bylo všeobecně uspokojeno podmínkami stanovenými v Dohodě. Jinak řečeno, že Dohoda, přestože mohla být výhodnější pro navrhovatele, je stále pro navrhovatele prospěšná a navrhovatel stále může dosáhnout toho, čeho zamýšlel dosáhnout při otevření kauzy hned zpočátku“, tj. při podání žaloby v roce 2004.
Pan Tsangarides rovněž uvádí, že „s podrobným rozborem dohody naší AK byl K. Staněk seznámen při společném jednání dne 24. 6. 2011 v Praze…“a nic nenamítal ani neměl žádných dotazů ani připomínek. Ta paměť, pane Tsangaridesi, ta paměť! Je proto nutno připomenout, že o nějakém podrobném rozboru nemůže být řeč (v té době se nakonec ani sám pan Tsangarides v této kauze neorientoval) a že K. Staněk otázky kladl, ovšem dostával naprosto neurčité odpovědi. Třeba na otázku – kdo nyní bude ovládat Daventree Trustees, zněla odpověď – to teď nevím, zjistíme to a dáme zprávu. K. Staněk nikdy už zprávu nedostal (z této porady existuje zvukový záznam, což bylo při takových poradách v HPH obvyklé pro potřeby přesného zápisu).
Nezbývá než konstatovat, že k tvrzení, že K. Staněk lže, musí být přemíra drzosti a ignorance, když advokát Tsangarides sděluje, že K. Staněk „zcela akceptoval návrh naší AK v postupu vůči osobě p. Neoclea a byl o něm podrobně informován.“ K. Staněk měl již několik týdnů před jednáním 24. 6. 2011 v Praze spolehlivě ověřeno, co se u soudu v Nikósii skutečně událo, a také byl v kontaktu s panem Neocleousem a nadále prosazoval, že je nutné pana Neocleouse především pozvat do Prahy a vše s ním projednat. Dále pan Tsangarides tvrdí, že K. Staněk „neměl připomínek ani k návrhu dalšího postupu naší AK k nápravě situace…“ Jak by mohl mít, když vlastně nebylo co napravovat, neboť AK Tsangarides přece došla k jednoznačnému závěru, že „navrhovatel stále může dosáhnout toho, čeho zamýšlel dosáhnout při otevření kauzy hned zpočátku“.
A pisatel ve velkolepém stylu pokračuje: „Z tohoto důvodu je proto nepravdivé tvrzení K. Staňka z 3. 2. 2012, že likvidátor primitivně obelhává akcionáře na internetu svými scestnými a katastrofickými vizemi důsledků dohody, neboť i dle naší AK jsou tyto vize nejenom reálné, ale počínají se naplňovat, jak jsme tomu svědky nejenom zde na Kypru, ale i v České republice.“ Toto logice zcela se zpěčující spřežení několika řádků (vyznačující se tak typickou ignorancí pisatele ohledně významu některých použitých slov) ovšem nemůže mít jiného autora než samotného likvidátora.
Se stejnou drzostí se pak advokát Tsangarides pozastavuje s údivem nad stanovisky, kteráK. Staněk na str. OSMA „dlouhodobě prezentuje“. První zmínka o něm a jeho kanceláři se objevila na www OSMA 30. října 2011. Nicméně neváhá uchýlit se k starému dobrému českému nabubřelému vyhrožování, že pokud se K. Staněk bude opakovaně vyjadřovat nepravdivě k jeho AK a znevažovat její profesionální úroveň, učiní patřičné kroky a bude „uplatňovat případné škody“ (je opět divné, kde si pan Tsangarides tak rychle osvojil takový slovník, protože toto nesmyslné slovní spojení má již dlouho patentované sám likvidátor profesor Častorál a s oblibou je používá i tam, kde se to vůbec nehodí). Nicméně OSMU těší, že jejím stránkám je ze strany AK Tsangarides věnována tak dlouhodobá pozornost, jen je nutno připojit přátelskou radu – vyměňte překladatele, či spíše informátora.
K tomu ještě jedno přátelské upozornění, třebaže opakované – v prvním odstavci „Smlouvy, kterou se doplňuje a mění smlouva původní“ (dále jen „Smlouvy…“) je závažné pochybení a to v právní oblasti až neuvěřitelná záměna: společnost Daventree Resources Ltd. je uváděna jako odpůrce č. 8, přestože je společností, jejímž 100 % vlastníkem je HPH a tím skutečným odpůrcem č. 8, alespoň uváděným v žalobě a v dohodě z Nikósie, je společnost Daventree Trustees Ltd., která je podstatou dohody.
Ve druhém odstavci pak pan Tsangarides uvádí, že Daventree Resources Ltd. podepsala kyperskou dohodu, ve čtvrtém už se stává ze „Smlouvy…“ panoptikální záležitost, když je uvedeno, že advokát Neocleous byl jmenován ředitelem odpůrkyně 8, tedy Daventree Resources Ltd.
V druhém z bodů, s nimiž měl P. Ioannides souhlasit je uvedeno, že P. Neocleous jako ředitel odpůrce č. 8 souhlasí se svým odvoláním, v bodě 3 pak Daventree Resources Ltd. s ostatními odpůrci má za povinnost vyvolat převod svých podílů, třebaže žádné podíly nemá. Alespoň likvidátorem odvolaní dlouholetí ředitelé Daventree Resources Ltd. o žádných podílech neměli jedinou informaci.
Po pozorném přečtení „Smlouvy…“ pak může vyvstat i podezření, zda může být tato závažná právní listina, týkající se majetku v desítkách milionů dolarů, skutečně dílem právní kanceláře. Jestliže nikoliv, pak panu Tsangaridesovi a jeho kanceláři patří omluva za podezírání z autorství.
Podobně tomu je i v případě „Stanoviska Advokátní kanceláře PHC Tsangarides LLC k vyjádření p. Karla Staňka ze dne 3. 2. 2012 na stránkách OSMY“. Pokud by právní kancelář tak bezostyšně manipulovala s fakty, pak skutečně Bůh ochraňuj HPH a jeho akcionáře. Jsou ovšem dvě alternativy – buď je P. Tsangarides opravdu autorem textu „Stanoviska …“, nebo o tom tato advokátní kancelář možná ani neví. Tuto případnou pochybnost jistě velice záhy ozřejmí pan likvidátor, když na svých stránkách zveřejní podepsaný a datovaný originál tohoto stanoviska AK PHC Tsangarides LLC.