V roce 2001 (21.8) Vostrý vydává tehdejšímu údajnému generálnímu řediteli HPH J. Novému písemný příkaz k uložení 21 700 000 dolarů, k přípravě smlouvy s advokátem Bayerem a pověřuje Nového jejím podepsáním. V tentýž den Bayer otvírá svěřenecký účet, ovšem mandátní smlouva mezi Bayerem a HPH je uzavřena až o tři dny později 24. 8. 2001. Téměř 22 miliónů dolarů je pak na tento účet převedeno 5. září. Zdá se ovšem, že důvěra mezi tehdejšími údajnými členy představenstva HPH byla velice chabá, takže tentýž den jako Nový, uzavírají stejnou mandátní smlouvu s Bayerem i Pacovský a Ziegler. Tu pak Bayer předložil při soudním jednání a uzavření obou smluv zdůvodnil tím, že byly uzavřeny „z opatrnosti“. Ani on tedy svým zmocnitelům zřejmě příliš nevěřil, takže na uzavírání obou smluv v dobré víře nemůže být ani pomyšlení.
Ovšem již za měsíc (28. 11.) Vostrý dává Bayerovi písemný příkaz, aby zůstatek na svěřeneckém účtu převedl na kyperský účet společnosti Daventree Resources Kypr a předal všechny doklady. O týden později jménem HPH naprosto totéž požaduje Nový, ovšem s tím, aby Bayer na svěřeneckém účtu ponechal 500 tisíc dolarů. Z jakého důvodu, to samozřejmě ví nejlépe sám Nový, nebo ten, kdo tohoto bývalého estébáka řídil. Domýšlet si lze ledacos. K tomu všemu vůbec není jasné, jakým právem s harvardskými milióny dolarů disponuje Vostrý, když už není předsedou představenstva a funkce likvidátora ho zbavil soud. S majetkem HPH v té době mohl nakládat jen Z. Častorál, likvidátor jmenovaný soudem. Což Vostrý a jeho kumpáni samozřejmě ignorovali, zřejmě si pořídili jistotu, že jim to projde. Jistý záměr pochopitelně Vostrý musel mít, ani zcizení prostředků, náležejících HPH a jeho akcionářům, nelze vyloučit. Jistě přitom není bez zajímavosti, že oba příkazy k převedení miliónů dolarů na Kypr velice těsně předcházel pokyn k zablokování Bayerova svěřeneckého účtu (10. 12. 2001). Vzápětí Bayer posílá stížnost Odboru vyšetřování korupce a závažné trestné činnosti (17. 12. 2001) a až do července 2004 posílá ještě další stížnosti, žádosti a urgence. Vzdor tomu, že již 28. ledna 2002 jeho stížnost, kterou podal jako zmocněnec HPH, Vrchní soud zamítl s tím, že proti vynesenému usnesení není žádný řádný opravný prostředek přípustný. K dovolání se už Bayer kupodivu neodhodlal.
Na scéně se pak objevuje další hráč – údajný předseda tehdejšího představenstva - T. Ševčík. Také on uzavírá s Bayerem mandátní smlouvu, ovšem nikoliv za HPH, ale za podnik, který sám řídí – za Daventree Trustees (28. 3. 2003) a podle této smlouvy činí Bayerova měsíční „svěřenecká odměna“ 1/2400 díl ze zůstatku na svěřeneckém účtu, tedy z 20,126.440 dolarů. Tento díl znamená částku 8 386 dolarů s tím, že se tato „odměna“ vztahuje na celý čas, po který bylo a bude těch více než 20 miliónů na svěřeneckém účtu uloženo. Tato suma je na jeho účtu dodnes, tedy již 105 měsíců, advokát Bayer by tedy měl obdržet za své zatímní „služby“ 880 530 dolarů, což jen při současném kurzu představuje téměř 18 miliónů korun. Pan Bayer si však zřejmě mandátní smlouvu příliš dobře nepřečetl, takže jistě jen naprostým omylem ještě v letech 2004 a 2005 účtoval své služby společnosti HPH. Přitom však v červenci 2004, v další žádosti o zrušení blokace, která už byla společným dílem Ševčíka s Bayerem, je pojednou uvedeno, že skutečným vlastníkem zablokovaných prostředků je Ševčíkova Daventree Trustees. Proč tedy Bayer neúčtoval svou - jistě zaslouženou - odměnu Ševčíkovi? Že by měl advokát Bayer o tomto třetím vlastníkovi svěřené sumy své pochybnosti? Tak raději opět „z opatrnosti“ účtoval Harvardu?
První z podvodných trustů nechal vzniknout Vostrý na Kypru až v prosinci 2002, takže logicky asi těžko firma Daventree Trustees existovala téměř o půldruhého roku dříve. Přesto Ševčík suverénně tvrdí, že majetek v trustech, tedy i těch 20 miliónů dolarů, společnosti HPH vůbec nepatří. Takže který skutečný majitel v září 2001 těch zhruba 22 miliónů dolarů poslal na Bayerův účet? Při tehdejším nakládání s majetkem HPH patrně otázka skutečného vlastnictví nemohla být vůbec podstatná.
Bez zajímavosti rovněž není ani záležitost úročení těch miliónů dolarů na Bayerově účtu v Raiffeisen Bank. Sama tato banka velice vstřícně nabídla Bayerovi speciální úročení, bylo mu to však málo, žádal o zvýšení, ale k tomu už banka neměla potřebné pochopení. V polovině prosince 2002 pak musela banka přistoupit k ostrému snížení úrokové sazby, nicméně do současnosti úroky vynesly minimálně 400 tisíc dolarů, které vzdor blokaci účtu umožnil tehdejší vyšetřovatel Láska Bayerovi užívat.
Mimořádně poutavá je k tomu všemu argumentace, používaná Bayerem v jeho stížnostech. Ve své první stížnosti (17. 12. 2001) uvádí svého klienta, společnost HPH, jako spolustěžovatele s tím, že HPH se blokace přímo týká a pokračuje: “Pokud by peněžní prostředky zůstaly zablokovány, byl by úvěrový výnos nižší, než kolik činí inflace. Tím by došlo k znehodnocení majetku HPH“. Ani slovo o Daventree Resources nebo Daventree Trustees. Že by tyto známé firmy v tu dobu ani netušily, že se během času stanou postupně vlastníky více jak 20 miliónů dolarů? Vždyť přece Vostrý i Nový dva týdny před Bayerovou stížností nařizují Bayerovi vrátit uložený zůstatek na účet Daventree Resources. Patrně v té době Bayer o skutečném vlastníkovi ani sám nic nevěděl. Zřejmě proto se jen stroze zmiňuje, že převádění dolarů na účet Daventree Resources (viz příkazy Vostrého a Nového) je zcela vnitřní záležitostí HPH. Nakonec, co je komu vůbec do toho, co se děje s prostředky akcionářů. Vždyť tehdejší doba je přece přímo synonymem harvardské korektnosti, poctivosti, plnění slibů a bezpříkladné péče o blaho akcionářů, čehož zárukou přece byli Kožený, Vostrý a jejich druzi v rabování. Hned si přitom Bayer protiřečí, když tvrdí, že peníze na jeho svěřenecký účet přišly z Daventree Resources. Což vůbec není pravda. Vrchní soud zjistil, že suma přišla z účtu majitele firmy Kensington London a z First National Bank v New Yorku.
Dalšího čtvrt roku je Bayer dál ponecháván v trapné nevědomosti, takže v následující žádosti o zrušení blokace (4. 3. 2002) směle argumentuje: „V důsledku nemožnosti předmětnými prostředky svobodně nakládat, vzniká HPH škoda, která může dosáhnout řádu desítek až stovek miliónů korun a HPH nezbude, než ji následně vymáhat“. Nebylo by spíš logičtější, aby škodu vymáhal skutečný vlastník? Nebo snad jím ještě HPH byl? V urgenci své třetí žádosti (25. 7. 2002) zřejmě nadále pokládá HPH za vlastníka, neboť uvádí, že jen na kurzových rozdílech vznikla HPH škoda zhruba 200 miliónů korun. Vzdor Bayerově hrozbě žádný z vlastníků nic nevymáhal, asi to bylo příliš riskantní.
Pak přichází Bayerovo náhlé prozření, což dokládá další žádost o zrušení blokace (1. 7. 2004), na níž se podílel i Ševčík. Konečně odhalují ten podivuhodný vlastnický řetězec sdělením, že peníze byly uloženy „na základě iniciativy tehdejšího skutečného vlastníka peněžních prostředků Daventree Resources Kypr“. K čemuž připojují: “Níže podepsaný advokát (pozn. tedy Bayer) je drží v úschově na základě mandátní smlouvy uzavřené jejich skutečným vlastníkem, jímž je Daventree Trustees“. Konečně je jasno a každý akcionář i soud už ví jak to vlastně je. Ještě že se Ševčík nad Bayerem slitoval a konečně mu odhalil, že ty milióny dolarů patří firmě, kterou on sám ovládá a řídí. Neznat původ a vlastníka peněz na svém účtu, to by mohlo být pro advokáta jistě fatální. Co kdyby to byly peníze třeba špinavé, nebo snad i ukradené…
Nicméně je stejně na pováženou nechat svého zmocněnce v tak hluboké nevědomosti. Pak ovšem Bayer se Ševčíkem málem omračují další informací. Prý „konstrukce, že prostředky náleží HPH a nikoliv Daventree Resources Kypr, je zcela účelová. Nehledě na to, že ani HPH, ani Daventree Resources vlastníky prostředků nejsou“. Přestože se Bayer od Ševčíka konečně dozvěděl pravdu a nic než pravdu, dál se drží své „opatrnosti“ a ještě v roce 2005 účtuje své služby společnosti HPH. Proč neúčtuje konečně odhalenému vlastníkovi Daventree Trustees, tedy Ševčíkovi, jistě Bayer objasní, až zase Ševčík nebo Vostrý uznají za vhodné prozradit čtvrtého vlastníka. Není úžasné, co všechno je v této zemi možné a u českých soudů prochází?