Proberme tedy „Pokus o největší podvod na Kypru“ podrobněji:
Tvrzení likvidátora, že „zřejmě po předem připravené dohodě s protistranou P. Neocleous neumožnil celý výslech likvidátora…“, je nehorázné a naprosto vylhané, neboť výslech likvidátora se uskutečnil, trval 40 minut a pak byl ukončen samotným soudcem s tím, že dává stranám do následujícího dne čas na uzavření dohody. Důvodem byla skutečně neschopnost pana likvidátora odpovědět v průběhu křížového výslechu byť jen na elementární dotazy. Proto se hledá viník všude jinde. Pan likvidátor zřejmě zapomněl, že z tohoto soudního jednáním existuje kompletní zvukový záznam, jehož znění jednoznačně vyvrací smyšlenky likvidátora.
Pokud pan likvidátor tvrdí, že „poté, co z jiných zdrojů přicházely informace, že byla žaloba HPH údajně stažena, byl P. Neocleous opětovně urgován k vyjádření“, pak to opět neodpovídá skutečnosti.
Mimo jiného poskytl pan Neocleous představenstvu text své elektronické zprávy ze dne 27. 4. 2011 (kterou likvidátor prokazatelně obdržel), tedy ještě před svým odvoláním z funkce právního zástupce (likvidátor uvádí datum 30. 4. 2011). Tato zpráva obsahuje nejen podrobný popis průběhu soudního jednání 29. – 31. 3. 2011 ale i mimosoudních jednání, která proběhla. Obsahuje i veškeré podmínky mimosoudního narovnání, na jehož základě byl ukončen soudní spor. Obsahuje rovněž výslovné vysvětlení P. Neocleouse, že pokud by došlo k porušení dohody o narovnání (tj. mimosoudní dohody), pak má žalující strana (HPH) veškerá práva k tomu, aby zahájila stejné soudní řízení, v němž by se domáhala neplatnosti trustů znovu. Nárok HPH by byl v takovém případě jednodušeji prosaditelný. Pan Neocleous též sděluje, mj., že jako potenciální jeden ze dvou ředitelů Daventree Trustees Ltd. (každý z ředitelů má jeden hlas), pokud by se navrhovalo cokoliv, s čím by likvidátor nesouhlasil, pak okamžitě hlasuje proti, a to je pak definitivní.
Předseda představenstva několikrát žádal likvidátora, aby povolal pana Neocleouse do Prahy k podání vysvětlení. To pan likvidátor zásadně vždy odmítl, přestože ve vzájemné korespondenci s likvidátorem pan Neocleous stanovil svůj příjezd do Prahy na 6. května. Pan likvidátor se s ním však odmítl sejít a ještě před tímto datem jej dopisem z 30. 4. 2011 odvolal. Mimo jiného, tuto korespondenci z 27. 4. 2011 předal předsedovi představenstva tehdy ještě sám i pan likvidátor (což umožňuje představenstvu tvrdit, že text poskytnutý panem Neocleousem je plně autentický). Nicméně později likvidátor začal tvrdit pravý opak, že vyzýval pana Neocleouse k cestě do Prahy, aby vysvětlil, k čemu na Kypru došlo, pan Neocleous podle likvidátora údajně odmítl do Prahy přijet, což je další účelová lež.
Rovněž je zcela nepravdivé nařčení předsedy představenstva, že se „snažil zastavit kroky likvidátora a vyzývá tuto právní kancelář (pozn. AK Tsangarides), aby nerealizovala pokyny soudem jmenovaného likvidátora“. Předseda představenstva informoval AK PHC Tsangarides LLC o tom, že dozorčí rada musí v rámci schválení auditu za rok 2010 provést kontrolu účetnictví a požádal, aby do jejího skončení neprováděli úkony „u nichž nemáte naprostou jistotu, že nepoškodí naši společnost“.
Jak se ukázalo, bylo to prozíravé a nutné upozornění, neboť bránění pana likvidátora tomu, aby dozorčí rada mohla kontrolu účetnictví provádět standardním způsobem, dospělo tak daleko, že pan likvidátor odmítl předložit účetnictví HPH až do roku 2009 včetně, se zdůvodněním, že za tato minulá léta valné hromady účetní závěrky schválily, takže dozorčí rada nemá žádné právo rozhodnutí valných hromad kontrolovat. Což je písemně zaznamenáno i s podpisem likvidátora.
Zajímavé také je, jak se v textu žongluje s počtem žalob, které měl právní zástupce HPH na Kypru pan Neocleous stáhnout. Hovoří se zde o stažení žaloby na V. Koženého, žaloby na B. Vostrého, žaloby na HCM(W) a žaloby na neplatnost trustů. Autorovi již zřejmě uniká skutečnost, že v roce 2004 byla na Kypru podána jediná žaloba, a to na neplatnost obou trustů, kde je sice na straně žalované asi jedenáct subjektů, mezi nimi i Kožený a Vostrý a uvedená společnost, ale stále se jedná o jednu a tutéž žalobu.
Naprosto lživá je informace, že „o dohodě se rámcově uvažovalo“ (může autor blíže vysvětlit, co je tím míněno?) Likvidátor byl tomuto jednání přítomen a každý detail s ním byl projednáván a jím také odsouhlasen. Je proto s podivem, že dnes likvidátor tvrdí, že o žádné dohodě nevěděl a s ničím nesouhlasil.
Jinak text nazvaný „Pokus o největším podvod na Kypru“, doslova hýří mimořádně informativními floskulemi, na jejichž podporu však likvidátor nemůže předložit jediný důkaz. Například:
„zřejmě po předem připravené dohodě s protistranou pan Neocleous neumožnil celý výslech likvidátora“ (tady je důležité to „zřejmě“, protože ani likvidátor si netroufá sdělit takové nehorázné a nesmyslné obvinění kategoricky)
„z údajně deklarované iniciativy K. Staňka“
„novým ředitelem je bývalý zástupce HPH P. Neocleous, ač se ví, že podvedl HPH“
„kdo je za tímto podvodným snažením není třeba zdůrazňovat“
„z úniku ze scénáře připravovaného na Kypru“
„je více než zřejmé, že se na ní podílely osoby i zde“
„v době, kdy likvidátor činí kroky k uchopení majetku v Trustech 1 a 2 na Kypru“
„od věci není připomenout celou řadu osob, spolupracujících s likvidátorem, které se na likvidaci aktivně se podílely a významnou měrou přispěly k dnešní pozitivní úrovni likvidace“(tady je na místě položit likvidátorovi otázku, o které osoby se jedná – o ty, kterých se tak nehorázným způsobem zbavil, což dnes označuje hrdě za „manažerské rozhodnutí“?)
„jsou prezentovány bez analýzy a podrobné znalosti věci“
„a byly připravovány akce k odvolání likvidátora“
U tohoto posledního „odhalení“ je třeba se zastavit. Žádné připravované akce k odvolání likvidátora se nekonaly, ani nemusely. Při získávání odpíraných informací (na odpovědi na 12 otázek z 29. července t. r. představenstvo stále čeká) objevovalo představenstvo i dozorčí rada stále více alarmujících skutečností, které posléze vedly k nutnému kroku – k podání návrhu na odvolání likvidátora. Neboť se zjištěnými poznatky nebylo možné naložit jinak, pokud se orgány společnosti nechtěly stát spolupachateli. Není třeba dodávat, že kdyby k takovým skutečnostem nedošlo a představenstvo s dozorčí radou k nim nemělo doklady, nemohly by se orgány společnosti k takovému kroku rozhodnout.
Takže představenstvo konalo přesně v duchu apelu, kterým se přičinlivý likvidátorův sekretariát v závěru svého „Stanoviska“ obrátil na předsedu představenstva s výzvou, a sice že „by měl dbát, aby zájmy akcionářů byly nade vše, eliminovaly se partikulární zájmy jednotlivců a zájmových skupin a soudem nařízená likvidace probíhala v souladu se zájmy akcionářů“.
Sice se do této úderné výzvy likvidátorova sekretariátu vloudila chybička (žádný soud likvidaci HPH nenařídil), z níž by se dalo ukvapeně usuzovat, jak dalece jsou asi členové tohoto orgánu vůbec obeznámeni s kauzou HPH. Omluvou jim může být, že patrně ještě nejsou tak zběhlí ve vyrábění neomylných analýz, jako jejich likvidátor.
V té souvislosti je jistě oprávněná otázka, kdo a kdy tento sekretariát ustanovil. Do 8. 8. 2011 takový útvar v organizační struktuře HPH neexistoval a jeho existence ani nevyplývá ze stanov společnosti a není ani známo, kdo je za tento tzv. sekretariát pověřen jednat.
Pokud se likvidátor zmiňuje o advokátní kanceláři PHC Tsangarides LLC, a o tom, že měla „vše napravit“, pak se již z vrozené skromnosti (nebo tajnůstkářství?) nezmiňuje o tom, že tato kancelář na samém počátku spolupráce pro něho vypracovala právní posouzení celého případu a stavu k posledním březnu 2011, ve kterém mu sdělila, že podle jejich názoru mimosoudní dohodou pan Neocleous dosáhl prakticky všeho, co bylo obsaženo v žalobním nároku.
Ještě v jednom je třeba pana likvidátora poopravit. Nejde o tajnosnubné spiknutí. Nejde o žádné scénáře, o žádná odhalení „protilikvidátorského“ puče. Věci se mají tak – vůbec ne k radosti představenstva HPH a dozorčí rady – že likvidátor se zatvrzele brání umožnit důkladnou kontrolu účetnictví a dalších listin společnosti dozorčí radou, která se snaží plnit své zákonné povinnosti. Odpíral dlouho vůbec, aby si členové dozorčí rady dělali o zjištěních, která v dokladech učiní, byť jen rukopisné poznámky. Ačkoliv je všeobecně známo, že s kontrolou obsahu účetních a dalších listin společnosti je spojeno právo činit si z nich technickou cestou kopie, neumožnil dosud pořídit kopii jediné stránky z těchto listin. Skutečností také je, že likvidátor dosud nereagoval na řadu písemně položených otázek, kterými se představenstvo snažilo zjistit, mj., co že se na Kypru koncem března u nikosijského soudu stalo.
A ještě otázku nakonec – v čem vlastně spočívá ten pokus o největší podvod na Kypru? To se při sebevětší snaze z likvidátorova vyjádření a stanoviska jeho údajného sekretariátu nedá vyčíst. Obviňovat je vždycky jednoduché, ovšem dokazovat něco neexistujícího, to nesvedou ani expertní analýzy soudem jmenovaného likvidátora Z. Častorála.
Je již také známé, že 11. listopadu bude následovat další valná hromada HPH, tentokrát mimořádná, svolaná na žádost tříprocentní skupiny akcionářů, jejímiž zmocněnci jsou J. Punar a V. Jiřík. V rozesílaných dopisech, v nichž žádají akcionáře HPH o poskytnutí plných mocí k jejich zastupování, kromě odvolání a volby nových orgánů společnosti, rovněž prezentují svůj cíl - zrušit zákaz obchodování a převádění harvardských akcií. Právě toto omezení je označeno jako hrubé porušení akcionářských práv. K tomu jen tolik – již staří Římané si v takových případech okamžitě kladli prostou otázku – komu to prospěje? Tady je odpověď jednoduchá. Pokud by blokace obchodování s akciemi HPH byla zrušena, velice rychle by se naše společnost ocitla v rukou paní Chvatíkové, matky V. Koženého. Stačilo by k tomu několik spřátelených nebo rychle založených firem, kterým by byly „prodány“ nebo na ně převedeny harvardské akcie, vlastněné kyperskými společnostmi. Co by následovalo a kde by práva českých akcionářů skončila, není těžké si představit.
Co ještě říci před valnou hromadou? Představenstvo si váží akcionářů, a proto je žádá, aby hodnocení stanovisek, která jsou v současné době v rámci informací na internetu protichůdná, velmi bedlivě zvažovali, především v souvislosti s tím, jaké konkrétní a prokazatelné údaje jsou uváděny. Nenechte se znechutit dalšími komplikacemi. Žádejte informace! Informace a důkazy – konkrétní a průkazné. I když to bude pochopitelně administrativně náročné, posílejte dotazy, připomínky, návrhy – třeba ještě před náhradní valnou hromadou. Využívejte elektronické adresy předsedy představenstva stanek.karel@volny.cz.