Ještě před zahájením vyhlášení rozsudku, předseda senátu JUDr. D. Paška oznámil, že senát změnil kvalifikaci trestných činů B. Vostrého z porušování povinností při správě cizího majetku na podvodné jednání, neboť senát dospěl k názoru, že celá činnost B. Vostrého byla jednoznačně podvodná a dodal, že u porušování povinnosti při správě cizího majetku je horní hranice trestu pět let. Uvedl také, že samotný výrok má padesát stran, proto jeho vyhlášení mimořádně soudní síň nemusela vyslechnout ve stoje. Shovívavost soudu byla oprávněná, neboť čtení výroku trvalo dvě a půl hodiny v téměř nedýchatelném ovzduší soudní síně.

Obsahem výroku pak bylo všech 108 žalovaných obchodů, které se uskutečnily v letech 1995 – 96 s akciemi českých podniků, které vlastnily Harvardské investiční fondy, posléze společnosti (HIF). Byl to vskutku dokonalý přehled gigantického rozkrádání harvardského majetku. Ukázalo se třeba, že nejvíce takových obchodů prováděl Kožený, jehož trestní senát označil za osobu vybavenou plnými mocemi, která převáděním harvardského majetku na jiné osoby jednala úmyslně a se záměrem vyčerpat majetek HIF. Velmi pilně Kožený tuto činnost prováděl s Contrariánským investičním fondem, ve kterém v té době byla předsedkyní představenstva bývalá předsedkyně dozorčí rady HPH  J. Sainerová.  Sama rovněž za Contrariánský fond provedla řadu „obchodů“ s firmou Husky, kterou spravoval známý Koženého spolupracovník Sarris. Ten se ani neobtěžoval byť jediný „obchod“ zaplatit. Proč také, když Sainerové to bylo zřejmě zcela jedno. Takže za působení Sainerové přišel Contrariánský fond o desítky miliónů korun. Není divu, že si při své výpovědi před trestním senátem prakticky nic nepamatovala.

Při hodnocení trestných činů B. Vostrého dospěl senát k závěru, že jako předseda představenstva Sklo Unionu Teplice odčerpával této společnosti akcie a prostředky a převáděl akcie, které Sklo Union Teplice držel, na kyperské společnosti. Všechny obchody a transakce prováděl bez jakýchkoliv smluv, akcionáře Sklo Unionu Teplice uváděl v omyl a dopouštěl se tak, stejně jako Kožený, podvodu.

Proto trestní senát Koženého a Vostrého odsoudil k deseti letům vězení ve věznici s ostrahou, Koženého pak k úhradě způsobené škody ve výši 8,3 miliardy korun a Vostrého k náhradě 8 miliard korun, s úroky k tomu.

Po vyhlášení rozsudku předseda senátu D. Paška sdělil, že kdyby se pustil do čtení odůvodnění, pak by to trvalo až do pondělka, proto odkázal na písemné odůvodnění, nicméně učinil k výroku řadu poznámek. Řekl, že pro senát je záhadou, co tvořilo hodnotu 10 miliard, při prodeji HPH, neboť majetkem společnosti byly pouze neobchodovatelné akcie. Bonitní akcie českých podniků se ještě před prodejem HPH dostaly do držení kyperských společností. Kožený a Vostrý pak raději uprchli, ovšem v ČR musel zůstat někdo, kdo měl, tlumit požadavky akcionářů a klamat je.  Závěr senátu byl, že Vostrý a Kožený jednali od počátku koordinovaně po dohodě a jednali tak, aby se v zahraničí dostali k harvardskému majetku. JUDr. Paška k tomu dodal, že skutky byly prokázány jak listinnými důkazy, tak výpovědí likvidátora Z. Častorála a že nemá pochybnosti, že skutky popsané obžalobou, se staly. Pozastavil se také u snahy právních zástupců Koženého a Vostrého, kteří se v průběhu hlavních líčení snažili velice hrubým až nízkým způsobem právě svědectví Z. Častorála  vyvracet a znevážit. JUDr. Paška k tomu řekl, že kdo jiný by mněl takové závěry provést, když ne likvidátor společnosti, který léta shromažďuje a zkoumá doklady, které mu byly většinou předávány až po zásahu soudů, v neúplné podobě a po tvrdém boji. Navíc jeho výpověď podpořily znalecké posudky i někteří svědci svými výpověďmi. Podle závěrů trestního senátu Kožený a Vostrý jednali s úmyslem dostat se k harvardskému majetku, obohatit se a uvést akcionáře Harvardských investičních fondů v omyl. Tedy harvardský majetek ukrást a jeho akcionáře podvádět, co to jen půjde.

JUDr. Paška se také zabýval výší uložených trestů. Řekl, že podle minulé úpravy trestního zákona byla za takové podvody vyšší sazba, na nedávné novelizaci tedy podvodníci „vydělali“. Nový trestní zákoník udává sazbu 5 – 10 let a pro výši škody a jednání obžalovaných se trestní senát přiklonil k nejvyšší možné sazbě.

Po vynesení rozsudku se právní zástupci Koženého a Vostrého na místě odvolali, státní zástupce a právní zástupce HPH si vzali lhůtu na rozmyšlenou.