aktuality

· Zbabělost nedovolí Častorálovi přijít na VH

(22. 05. 2018) Tak konečně máme nezvratnou jistotu, že v Harvardu již nedojde k žádnému dalšímu loupení a rozkrádání, neboť nás o tom s mimořádnou znalostí věci v internetové diskuzi přesvědčuje rudé bratrstvo harvardské bolševické kočičí pracky. Ovšem akcionář HPH si nemůže v této společnosti být ničím jist, neboť lhaní údajného profesora ekonomie se stalo zvykem od chvíle, kdy se ujal své likvidační funkce. V čemž mu ze všech sil sekundují jeho bolševičtí soudruzi.
 

· Probuzení vnitrácko-estébáckých vysloužilců

(03. 05. 2018) Počátkem března Osma zaznamenala zvýšenou aktivitu harvardského estébácko-vnitráckého souručenství na internetu, o čem se pochopitelně zmínila. I o skutečnosti, že společnost HPH byla ještě donedávna v „péči“ právě těchto starých struktur. K tomuto oživení nesporně došlo v souvislosti s jednáním komunistů o podpoře pro tvořící se vládu a také s pozoruhodnou účastí prezidenta Zemana (i s projevem) na komunistickém sjezdu. Prostě snaha českých komunistů o opětovné proletářské spojování vybudila i harvardskou buňku našich zvětralých estébácko-vnitráckých vysloužilců.
 

· Častorál nepřišel, Kaňovský rychle zmizel

(05. 04. 2018) V pražském hotelu Olšanka se ve čtvrtek 5. dubna 2018 uskutečnila náhradní valná hromada Harvardského průmyslového holdingu. Měla velice krátký program, neboť ještě nebyla k dispozici účetní závěrka za rok 2016, kterou prostě likvidátor Častorál odmítl vyhotovit.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (2)

(03. 04. 2018) Již zcela neskrývaný nástup vysloužilých vnitráků a estébáků mohl ledaskoho snad i překvapit, přitom však došlo jen k odkrytí karet – Osma se již léta neskrývá s podezřením, že společnost HPH byla a stále je pod bedlivým dozorem starých bolševických a vnitráckých struktur. Vždyť v devadesátých letech, tehdy ještě nepříliš zkušený poslanec Gross ve své písemné interpelaci uvedl, že tehdejší HIF ovládalo čtrnáct bývalých příslušníků StB.
 

· Přijde na VH? Nepřijde…? (1)

(28. 03. 2018) Do valné hromady HPH zbývá jen několik dnů a akcionáři nedočkavě řeší a s napětím očekávají, zda se na ní objeví proslulá likvidátorská hvězda, pokoutní profesor ekonomiky s atestátem odkudsi z Ukrajiny, obdivuhodný a nedostižný Častorál. Je s podivem, kolik akcionářů o jeho účasti na VH pochybuje, dokonce jako by ztratili víru v jeho věrohodnost.
 

· Jak Častorál sám sebe zaměstnal a vyplácel

(09. 03. 2018) Dlouho očekávaná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci se sice uskutečnila, ale nebyla usnášeníschopná, neboť se na ní nesešla tři procenta akcionářů. Náhradní valná hromada by měla být svolána počátkem dubna. Podle očekávání se nedostavil likvidátor Častorál, kterého zřejmě akcionáři a společnost HPH již dávno nezajímají. Nebyl sám, neobjevil se ani akcionář Kaňovský, třebaže tak intenzivně volal po informacích.
 

· Bude to chvíle Častorálova loučení?

(06. 03. 2018) Pouhých pár hodin dělí harvardské akcionáře od konání valné hromady HPH, která je očekávaná s mimořádným zájmem. Především jde o otázku, zda se na ni dostaví Častorál, nebo zda opět dá najevo svoji krajně urážlivou aroganci vůči harvardským akcionářům? Osma se domnívá, že soudruh ukrajinský profesor by se tentokrát neměl zbaběle skrývat doma, ale valnou hromadu ozdobit svou přítomností a s bolševickou otevřeností vysvětlit vše, co akcionáři budou chtít vědět.
 

· I takové může být soudní usnesení

(15. 12. 2017) Když předseda představenstva J. Sedláček (tehdy předseda dozorčí rady) podával v roce 2013 k soudu žalobu na odvolání likvidátora Častorála, rozhodně netušil, že po čtyřech letech bude se svou žalobou opět na začátku.
 

· Častorálova údernost - nejdřív skartace, pak exekuce

(02. 10. 2017) Co se děje v Harvardu a zda se vůbec něco děje? To jsou otázky, se kterými se akcionáři společnosti s nastávajícím podzimem stále častěji obracejí na OSMU. Bohužel, nemohou se dozvědět nic potěšujícího, neboť Častorál se svou elitní vnitrácko-estébáckou grupou dovedl harvardskou likvidaci vskutku do naprosto katastrofálního stavu. Průvodním (logickým) jevem kolapsu harvardské likvidace byl pochopitelně rozpad bratrstva bolševické pracky vysloužilých vnitráků, neboť kasa už je beznadějně prázdná. Nakonec, kdo by také dělal něco zadarmo, to by přece nebylo bolševické, takže Častorál zůstal opuštěn a zcela sám.
 

· Co všechno nechal Častorál skartovat?

(08. 07. 2017) S příchodem léta začalo být i v harvardské likvidaci poněkud horko a začínají se objasňovat i některé okolnosti kolem Častorálova tajnosnubného účetnictví. Především se OSMA musí omluvit za své podezření, že účetní knihy HPH v příhodný okamžik mohou jednoduše zmizet. Podle zjištění, které OSMA v úterý 27. 6. 2017 učinila, by takové zmizení bylo velice, ale vskutku velice obtížné. Navíc bylo dohodnuto, že veškeré archivované dokumenty HPH budou v úterý 4. 7. 2017 přivezeny zpět do Prahy, s nimi tedy i Častorálův účetnický poklad. Že by i se všemi v něm uloženými kostlivci?
 

· Na Častorála dopadlo předběžné opatření

(12. 06. 2017) K nečekanému zlomu došlo poslední květnový den v průběhu harvardské likvidace – pražský Městský soud vydal předběžné opatření, kterým likvidátorovi Častorálovi nařídil vydat novým likvidátorům veškeré dokumenty společnosti HPH a kompletní účetnictví.
 

· Proč Častorál nemohl přijít na VH

(30. 05. 2017) V pondělí 29. 5. 2017 se v Praze uskutečnila mimořádná valná hromada Harvardského průmyslového holdingu, a. s. – v likvidaci, o kterou požádal ing. V. Jiřík, zástupce kvalifikované minority harvardských akcionářů. Na této valné hromadě se představili JUDr. D. Mixová a Ing. Tomko, které soud nominoval jako další dva likvidátory, jež by měli Harvard vyvést z marasmu, do kterého společnost dostal Z. Častorál po šestnácti letech svého až neuvěřitelného likvidačního břídilství.
 

· Místo účetnictví Častorál předložil pět „nezbytných zásad“

(09. 05. 2017) Tak to máme za sebou - náš nedostižný likvidátor Častorál se sešel s oběma likvidátory, které jmenoval soud. Kdo však předpokládal, že Častorál nebude ochoten s novými kolegy jednat, velice se mýlil. Naopak, byl na projednávání další budoucnosti harvardské likvidace pečlivě připraven. Se vstřícností sobě vlastní, jak nakonec dokládá prohlášení, které následně na svých internetových stránkách zveřejnil.
 

· Na Kypru přes šest milionů dolarů pro Koženého

(04. 05. 2017) Podle informací, které Osma získala, kyperský soud po dlouhých letech vydal v minulých dnech prvoinstanční rozhodnutí ve věci žalob Koženého kyperských společností proti Daventree Trustees Limited (DTL). Nesporně k tomu přispěla skutečnost, že dění na Kypru se chopili experti na slovo vzatí – ředitelé společnosti HPH Cayman, duo Malhocký, Oliva.
 

· Už i Kaňovský obviňuje Častorála

(07. 04. 2017) Do Častorálem zdecimovaného Harvardu přišlo jaro a s ním další dva soudem jmenovaní likvidátoři. Jak jen mohli, ujali se svého poslání a likvidace se dala do pohybu. Těžce frustrovanou ekipu excelentních vnitrácko - estébáckých expertů zachvátila panika, a tak začala zcela bez zábran, přímo na internetu, obviňovat velkého profesora Častorála. Čemuž propadl i sám nejspravedlivější ze spravedlivých, akcionář P. Kaňovský.
 

Častorálova povedená taškařice u odvolacího soudu

(07. 05. 2014) Tak nás likvidátor Častorál obdařil tentokrát mimořádně štědrou dávkou svých mentálních schopností, když na stránkách „Oficiální prezentace likvidátora HPH“ okomentoval rozhodnutí Vrchního soudu, který po deseti letech zrušil platnost všech usnesení valné hromady 2004. Ve svých vývodech likvidátor bohorovně ignoroval, či spíše zřejmě příliš nechápal, co vůbec bylo odvolacím soudem řečeno a bez zábran se pustil do vskutku osobité interpretace vyneseného usnesení.

Tak především - Vrchní soud se vůbec nezabýval tím, zda byl K. Staněk platně či neplatně zvolen, ani nerozhodl, že oba orgány HPH „mají oprávnění pouze dovnitř společnosti“,jak vykládá Častorál. K čemu a jaké oprávnění, to už likvidátor jaksi zapomněl ozřejmit. Šlo by to velice obtížně, když § 72 Obch. zákoníku určuje, že na likvidátora přechází působnost představenstva provádět jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti a oprávnění jednat s obchodním rejstříkem. V tom smyslu soud také nepopřel právo představenstva svolávat valnou hromadu. Rozhodnutí odmítnout představenstvu zastupování HPH v tomto řízení opřel soud jen o údajné riziko, že při zastupování představenstvem by prý mohlo dojít k dopadu na likvidovaný majetek a že soud preferuje jednotu zastupování, tedy aby společnost jednala jednotně. Jen na okraj – to oprávnění jednat dovnitř společnosti, které likvidátor dokonce uznává, opravňuje tedy představenstvo i dozorčí radu plně užívat kancelář HPH také „zevnitř“ a tedy „vevnitř“ se scházet ke svým jednáním? Čemuž likvidátor zatvrzele brání - jak se s tím teď asi vypořádá?
 
K tomu je nutno předeslat, že odvolací senát si s otázkou, kdo má HPH v tomto řízení zastupovat, před jednáním nepochybně nevěděl rady, a tak předseda senátu se písemně obrátil o radu na Nejvyšší soud. Vysvětlovat likvidátorovi nad jeho „komentářem“, jaký je rozdíl mezi platným zvolením valnou hromadou a po deseti letech soudním zrušením všech usnesení valné hromady, protože VH nebyla řádně svolána, by jistě bylo pro likvidátora Častorála hluboko pod prahem jeho rozlišovacích schopností.
 
Takže s neskrývaným potěšením zaznamenává, že bylo ve stanovách HPH zneplatněno omezení hlasovacích práv akcionářů na 0.1% majetku společnosti, stejně, jako že Koženého lidé P. Matějka a L. Černý byli odvoláni neplatně. Nějak přitom zapomněl oznámit, že je rovněž neplatné usnesení valné hromady 2004 o protiprávním převedení podstatné části majetku do trustů. Takže podle likvidátorovy logiky vlastně žádný majetek do trustů převeden nebyl a má to dokonce potvrzeno usnesením odvolacího soudu. Což rozhodně akcionáře HPH nemůže ani v nejmenším potěšit, zato Kožený a Vostrý rozhodnutí Vrchního soudu určitě přijali s uspokojením.
 
Soud se samozřejmě při svém rozhodování vůbec nezmínil o dozorčí radě, natož o jejím oprávnění. Tady už se stalo likvidátorovo přání otcem obsesního bludu. Soud se jen zabýval otázkou, zda představenstvo může, či nemůže zastupovat společnost při tomto soudním řízení o neplatnosti usnesení valné hromady 2004. Zůstává tak vskutku mimořádnou záhadou, jak je možné, že likvidátor, nadaný doslova nadpřirozenou schopností chrlit ze sebe na počkání vlastnoručně vymyšlené zákony, v tomto případě totálně selhal a ztratil pověstnou vytříbenost své mysli i analytickou důslednost a deset let nebyl schopen rozpoznat, že K. Staněk v okamžiku svého zvolení v r. 2004, byl zvolen naprosto, ale naprosto, neplatně.
Ovšem přímo brilantní exhibici nebývalého rozsahu a hloubky právního nevědomí likvidátor předvedl v závěru komentáře. Nesporně se udatně vydal na pionýrskou cestu legislativního inženýrství a bez sebemenší sebereflexe vykládá nesmysly hodné jeho myšlení a pouťově pestrého, údajně profesorského, atestátu z neidentifikovatelné instituce odněkud z Ukrajiny.
 
Prý protože K. Staněk nebyl na VH 2004 platně zvolen členem představenstva, nemohl tedy být ani předsedou představenstva, za kterého se následně dokonce vydával. To podle likvidátora zásadně mění pohled na činnost K. Staňka a na kroky celého údajného představenstva, které právně neexistovalo (!). Za to nese plnou odpovědnost, a to včetně případné náhrady škody. Howgh, já Velký Likvidátor, soudem jmenovaný prof. Ing. Zdeněk Častorál, DrSc., jsem domluvil.
  
Jen zůstává ve vzduchu nejasnost – může právně neexistující představenstvo nést za něco plnou odpovědnost, včetně náhrady škody? A K. Staněk za to, že byl na valné hromadě řádně zvolen? Snad dokonce likvidátor nepodlehl bludu, že se K. Staněk zvolil sám? Jak je tedy možné, že dlouhé roky likvidátor Častorál si vynucoval od představenstva i dozorčí rady úzkou součinnost, podporu svých úderných a útočných likvidačních kroků ve formě oficiálních písemných prohlášení na jeho podporu a od předsedy představenstva stále požadoval sjednávání schůzek s politickými činiteli? Jak je možné, že ještě ve své výroční zprávě za rok 2007 sděluje valné hromadě, že likvidátorem společnosti ve spolupráci s představenstvem, zvoleným na valné hromadě 29. 4. 2004, byly činěny kroky k nápravě a návratu finančních prostředků do společnosti“. Tedy i za kroky ve prospěch HPH teď bude likvidátor požadovat náhradu škody?
 
Nelze se přitom vyhnout otázce, zda likvidátor bude také vymáhat odpovědnost i případnou náhradu škody na svolavateli anulované valné hromady 2004, když svolání VH zakazovalo předběžné opatření?  Tím svolavatelem byl tehdejší předseda dozorčí rady akcionář P. Kaňovský, dodnes hluboce oddaný a zapálený obhájce Častorálova letitého likvidátorského břídilství. Kaňovský přece navrhnul pořad jednání VH 2004 a vědomě ignoroval předběžné opatření. Jak to, že likvidátor tehdy nezasáhl? Nelze se proto vyhnout podezření, že se tak stalo patrně se  souhlasem Častorála (nebo dokonce snad i na jeho přání?). To nám Kaňovský spolu s Častorálem jistě podrobně vysvětlí na již blízké NVH za rok 2012, jak to s tím ignorováním „předběžka“ bylo. Nakonec ve stručném odůvodnění usnesení odvolacího soudu předseda senátu JUDr. Holejšovský uvedl, že „nelze svolat valnou hromadu v rozporu s předběžným opatřením“.
Kaňovský tehdy také odepřel asi 20 akcionářům hlasovací právo ke zhruba 2,5 miliónům akcií, především z důvodu neoznámeného jednání ve shodě. V některých případech tehdy nepříliš prokazatelné shody. Což se posléze stalo také impulsem k podání žalob postiženými akcionáři. Co když následně dojde skutečně k možnému dominovému rušení valných hromad – bude Častorál rovněž požadovat po Kaňovském, aby nesl odpovědnost a náhradu škody? A zváží také vlastní zásluhu na zneplatnění VH z roku 2004, tedy přijme svou odpovědnost i s náhradou způsobené škody?
 
Pan likvidátor samozřejmě nemohl zapomenout na své tolik oblíbené vyhrožování, proto jistě po důkladné analýze nezapomene vysvětlit, proč by i při případně neregulérní volbě K. Staňka další dva členové představenstva, řádně zvolení na VH 2003 (jejíž usnesení jsou soudně potvrzena), nemohli nadále působit a museli přestat jako představenstvo právně existovat. Je podezření, aby to nebylo tím, že si pan profesor nějak nedokáže spočítat: dva ze tří členů jsou nadpoloviční většinou představenstva, proto jim nic nebrání v další činnosti. Nakonec co chtít od likvidátora, pro něhož je nepřekonatelným problémem spočítat, kdy uplyne pět let a tři měsíce. Tu ostudu pak muselo po podání návrhu likvidátora na vymazání členů orgánů HPH z Obchodního rejstříku představenstvo napravovat, za což teď bude po zásluze potrestáno uhrazením spáchané škody.
 
Likvidátor se také zmiňuje, že v řízení o VH 2004 byly jedním ze žalobců použity dokumenty jím podepsané, které tomuto žalobci nikdy neposkytl a ani nedal souhlas k jejich použití (!). Nešlo o dokumenty, pouze o jeden dokument, likvidátorem podepsané vyjádření pro soud, že zrušením všech usnesení VH 2004 se vůbec nic nestane, neboť on likvidátor disponuje skutečnostmi (!), podle kterých nemůže dojít k zásahu do práv třetích osob ani nepodstatným způsobem (jakými skutečnostmi?). Likvidátor samozřejmě popřel, že by něco takového žalobci předal.  Ovšem v úvodu tohoto vyjádření je uvedeno, že potvrzení vydává „likvidátor na základě vyžádání žalobce“ (pozn. ten je přesně identifikován), který žaluje neplatnost všech usnesení VH 2004.
 
Právní zástupce HPH JUDr. Chlost v té souvislosti před odvolacím soudem zase prohlásil: „tento pracovní dokument byl toliko zneužit a byl vydáván účastníkem (pozn. žalobcem) za procesní stanovisko, procesním stanoviskem není. Byl neprodleně dementován“. Z čehož nelze jinak než usoudit, že žalobce zmíněné vyjádření od likvidátora nesporně obdržel. Není bez zajímavosti, že v tom dementování, založeném ve spise, není ani zmínka o tom, že by likvidátorovo vyjádření bylo pouhým pracovním dokumentem. Naopak ve spise je založeno, že likvidátor své potvrzení předal jiné osobě, než zmíněnému žalobci a že potvrzení bylo použito protiprávně. Korunu této vysvětlovací taškařici samozřejmě nasadil prof. Častorál, když soudu sdělil, že rozhodnutí první instance, tedy zamítnutí žaloby na zrušení usnesení VH 2004, považuje za správné. Proč jste tedy, likvidátore Častorále, podpořil žalobu a zasloužil se o zneplatnění usnesení VH 2004 a poškodil tak společnost? Odvolací soud těmto samozřejmě nanejvýš důvěryhodným vysvětlením kupodivu neuvěřil (lze se divit?) a zhodnotil celou tu předvedenou častorálovskou klauniádu konstatováním – společnost HPH podpořila názor žalobců, že jejich prohlášení mohou být relevantní.
 
Což připomíná rok 2011, kdy likvidátor poskytl absurdně rozsáhlou plnou moc své nové kyperské advokátní kanceláři. Když znění té plné moci předseda představenstva na valné hromadě zveřejnil a kritizoval, likvidátor začal prohlašovat, že šlo jen o pracovní návrh. Přitom plnou moc podepsal, nechal přeložit, ověřit i potvrdit ministerstvem zahraničí doložkou pro použití v zahraničí (tzv. apostilou). Nicméně trval a stále trvá na tom, že to byl jen nepoužitelný pracovní návrh. Lze se divit, že likvidace trvá již třináct let stále bez jakéhokoliv přínosu pro akcionáře?