Zajímavá zpráva přišla ze zámoří, z Guatemaly, kde se konala konference šesti středoamerických zemí, na níž byla podepsána Karibská deklarace o boji proti korupci. Došlo zde k dvoustrannému jednání diplomatů a politických představitelů z Prahy a Belize, tedy země, kde se před mezinárodním zatykačem ukrývá jeden z hlavních organizátorů vykradení HPH – B. Vostrý. Pro harvardské akcionáře je výsledek tohoto jednání určitě i poněkud překvapivý. Především se ukázalo, že vůbec není pravdou, že Belize nevydává zločince, kteří mají belizské občanství, jak se dosud u nás tradovalo podle informací, pocházejících z českého ministerstva zahraničí. Což byl údajně důvod, proč Praha nikdy o vydání vysokého důstojníka StB B. Vostrého nikdy nepožádala. Takže zřejmě nastává možnost požádat i o vydání Vostrého, nakonec bylo by nesmyslné usilovat o vydání bílého koně Koženého a hlavního strůjce vykradení Harvardu nechat v klidu. I když – Belize je země s tropickým podnebím, má zhruba 230 tisíc obyvatel a v hlavním městě žije 12 tisíc lidi, takže pro Středoevropana takový letitý úkryt může být hezky nepříjemný, i s těmi ukradenými miliardami. Ovšem nelze propadat přílišnému optimismu při liknavosti našich justičních orgánů a s vědomím, kde všude bývalí Vostrého kolegové sedí a co vše ovlivňují. Stačí nedávno v tisku zveřejněná zpráva, že bývalí příslušníci StB mají v moci zhruba třetinu české policie. Nakonec vyšetřování trestních oznámení v kauze Harvard a jejich systematické odkládání to jen dosvědčuje.
Pokračovalo také soudní řízení (30. 11.), v němž HPH žaluje Koženého firmy HCMW a Husky Trading o zaplacení 5,4 miliardy korun, tedy jedné z Koženého směnek. Došlo přitom ke zjištění dvou skutečností – spor o proplacení další Koženého směnky (4,4 mld. Kč¨) pražský soud zastavil s tím, že není příslušný a že takovým je jen soud zahraniční. Na leden 2007 pak bylo nařízeno jednání, v němž likvidátor HPH žádá přezkoumání soudem převzetí údajných zástav ve smírčím řízení Pacovským, jenž se tehdy podvodně vydával za likvidátora HPH.
Právní zástupce žalovaných firem JUDr. Nipl opět trval na „nastartování oceňovacího procesu“ pro údajné zástavy, přestože o většině z nich přitom nikdo neví, kde vlastně jsou. Přesto JUDr. Nipl dál tvrdil, že „naše strana prokázala, že bylo plněno a HPH plnění přijal“. Plnění tehdy přijal Pacovský, vydávající se za likvidátora HPH a jak se zdá, v této zemi patrně i podvodní likvidátoři mohou činit platné právní kroky. Právní zástupce HPH JUDr. Krutský pak soudu ozřejmil, že HPH žádné plnění ze směnky nepřevzal, ale že příjemcem byla Daventree Resources Ltd. Belize, tedy firma Vostrého. K tomu pak JUDr. Nipl začal dovozovat, že vlastně HPH nemá vůbec právo směnku uplatňovat. Soud dále zkoumal, jak dalece HPH jednal se současným držitelem směnky jakousi americkou firmou Pacific Alliance o jejím vydání a dozvěděl se, že tato firma sice písemné výzvy přijala, ale stejně jako její právní zástupce v Praze JUDr. Vališ nekomunikuje. Proto soud uložil HPH do konce ledna předložit korespondenci adresovanou firmě Pacific a doložit zda vede s touto firmou řízení o vydání směnky. Další jednání bylo odročeno na neurčito.
Obě strany na výzvu soudu založily do spisu svá vyjádření. Některá tvrzení ze strany HCMW a Husky, jež zastupuje JUDr. Nipl, jsou vskutku zajímavá, dokonce pozoruhodná. Je tam řada odvolání na kupní smlouvu, jejíž originál, či ověřenou kopii, zřejmě není Kožený ochoten poskytnout ani svému právnímu zástupci. Takže prý do vlastnictví HPH byly převedeny 2 milióny ázerbájdžánských kupónových knížek a dále 10 miliónů opcí. Přitom již před několika lety jeden z pracovníků Minaret Group v Baku písemně oznámil, že uloženo je jen 1,8 miliónů kupónových knížek (zbytek byl ukraden), o nějakých opcích ani slovo. Škoda, že žalovaná strana zřejmě není schopna počet knížek jakýmkoliv způsobem doložit. Dokonce se uchyluje k zpozdilému argumentu, že se HPH vzdal v dubnu 2002 svého práva na uplatnění nároků a zprostil společnost Daventree Resources Ltd. jakýchkoliv současných nebo budoucích povinností k vyrovnání částky 9,8 mld. Kč. Nějak je přitom opomenuto, která že Daventree byla zproštěna – se sídlem na Kypru nebo v Belize? A kdo toto zproštění podepsal, je rovněž utajeno. A proč není originál tohoto zproštění k dispozici soudu?
Že se žalované strany uchylují k tak zpozdilému jednání, že novinové články předkládají soudu jako důkaz, lze v důkazní nouzi pochopit, zvláště když jejich majitel neposkytuje ani jejich právnímu zástupci žádné originální doklady, kterými by JUDr. Nipl podpořit svá tvrzení. Přinejmenším by měl mít originální doklady pro jím neustále deklarované plné uhrazení Koženého dluhu, dokonce prý toto uhrazení bylo vyšší, než dluh samotný. Jak to může ovšem vědět, když se teprve ocenění údajných zástav domáhá? Takový doklad o vypořádání dluhu 9,8 mld. Kč přece musí Kožený mít. Je nutno se tedy ptát – jak to, že originál, nebo ověřenou kopii takového dokumentu není Koženého právník schopen soudu předložit? Ovšem vrcholem je závěr vyjádření žalovaných HCMW a Husky ze dne 11. října. Podle jejich názoru žaloba na ně se jeví jako zcela nedůvodná, dokonce nemorální a šikanózní. Je vskutku skvělé, když zloděj v bahamském vězení argumentuje morálkou a český právník to používá ve vyjádření pro soud.
Poslední listopadový den bylo HPH doručeno usnesení českobudějovického vyšetřovatele k trestnímu oznámení na JUDr. Bayera pro podezření z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. S očekávaným výsledkem – bylo odloženo, neboť vyšetřovatel došel k závěru, že nejde o podezření z trestného činu.
Přitom hned v úvodním odstavci vyšetřovatel uvádí, že JUDr. Bayer jako mandant pověřený HPH, přesněji J. Novým, správou finančních prostředků ve výši 21 700 000 dolarů, způsobil HPH škodu nejméně 4 miliónů korun, když porušil čl. 6 mandátní smlouvy, čímž porušil smluvně převzatou povinnost opatrovat cizí majetek. V usnesení se pak lze dočíst, že JUDr. Bayer ty 4 milióny korun předával J. Novému v hotovosti. J. Nový k tomu dodal, že tyto prostředky byly „určeny ke splnění zákonné povinnosti v důsledku rozhodnutí valné hromady HPH“, tedy na nákup akcií společnosti od akcionářů, vzdor tomu že Komise pro cenné papíry obchodování s těmito akciemi zablokovala. Ovšem vyžádat si od J. Nového doklady, od kterých akcionářů byly akcie HPH vykoupeny a přesné vyúčtování této zřejmě podvodné akce, bylo patrně nad schopnosti budějovické vyšetřovatelky. Takže jen další ilustrace práce českých vyšetřovatelů – peníze sice mizí, ale nic se neděje, to přece v této zemi, kde krade, kdo může, není trestným činem.
Přitom zřejmě vyšetřovatelku ani nezarazilo, že na jeden z Bayerem založených účtů bylo dne 5. 9. 2001 převedeno 21,7 miliónů dolarů, ale v prosinci téhož roku tam bylo 20,1 miliónu dolarů, tedy o 1,6 miliónu dolarů méně. Což v té době představovalo zhruba 40 miliónů korun. Kam asi zmizely?
Z odůvodnění pak vyplývá, že 4. prosince 2001 vyzval J. Nový JUDr. Bayera, aby veškeré prostředky převedl na účet Daventree Resources Kypr (to už na účtu zbylo 19,6 miliónů dolarů), což Bayer hned druhý den učinil. Kam se asi podělo dalších 500 tisíc dolarů, u koho asi skončily? Naštěstí zásluhou likvidátora doc. Častorála vydal Finančně analytický útvar min. financí rozhodnutí zastavit tuto transakci a pak policie tyto milióny dolarů zajistila.
V usnesení se lze dočíst i jiné zjištění vyšetřovatelky:
„Z dalších listin, které byly shromážděny ve spisovém materiálu, jednoznačně vyplývá, že pokyny k založení účtu u Raiffeisenbank – dopis ze dne 21. 8.
Jaké byly praktiky lidí z bývalých představenstev HPH vyplývá z dalšího v usnesení. Vyšetřovatelka uvádí, že J. Nový jako generální ředitel sdělil, že „finanční prostředky na účtu v Raiffeisenbank jsou k dispozici HPH a že pocházejí od firmy Kantupan za prodej akcií společnosti Sidanco. Ovšem v dopise ze dne 11. 10. 2002 zase J. Nový informuje JUDr. Bayera, že tyto prostředky nejsou majetkem HPH, ale patří dceřiné společnosti Daventree Resources Ltd., která je prý vykazuje ve svých bilancích. Ani jedinou z těch bilancí ovšem akcionáři HPH nikdy neviděli, třebaže se jim vytrvale tvrdilo, že Daventree Resources Ltd. Kypr je stoprocentním majetkem HPH.