Podvodný konkurs na HPH byl prohlášen 16. prosince 2004 a zamítnut Vrchním soudem byl 21. 4. 2005 jako nedůvodný. Vskutku nezbývá než vyslovit nehynoucí obdiv práci pražského Městského soudu, jmenovitě soudkyni Hodačové, její oslnivé soudcovské píli a nezřízené  rychlosti, s jakou se s touto záležitostí vypořádala. Přitom byl J. Cupka již 29. srpna 2005 Městským soudem funkce zproštěn. Nastal tedy čas, kdy zmizela poslední údajná překážka, pro kterou dokonce J. Cupka nehodlal komunikovat s likvidátorem HPH doc. Z. Častorálem a jistě usoudí, že je nanejvýš  načase, aby veškeré dokumenty společnosti a vše, co s jeho funkcí souviselo, konečně předal zpátky. Jistě si přitom bude počínat stejně iniciativně, jako při dosavadním odmítání tyto doklady vydat. Shodou okolností týden před svým vymazáním J. Cupka na internetu odpovídal on-line na dotazy jako konkursní správce majetku  V. Fischera, majitele cestovní kanceláře. V jedné z odpovědí J. Cupka uvedl: „Jsem profesionál a vždy respektuji zákony naší země“. Ve světle této odpovědi bude jistě zajímavé, jak asi likvidátorovi HPH zdůvodní, že při převzetí majetku HPH převedl z provozního účtu HPH finanční prostředky na svůj osobní účet (zhruba šest miliónů korun), aniž by přitom  tyto prostředky označil, že patří HPH a nikoli jemu. Není to závažné porušení pravidel advokátní etiky a zřejmě i zákonných ustanovení? Je vůbec možné, aby si advokát v roli konkursního správce takto počínal?  Jak je vidět, v této zemi, kde obvinění z finančních zločinů zcela poklidně mizí v zahraničí a bývalí estébáci i šéfové českého podsvětí mají důvěrné styky s předními politiky, je možné zřejmě úplně všechno.

Další zajímavá skutečnost se objevila při projednávání žaloby na ochranu osobnosti, kterou podal bývalý předseda představenstva T. Ševčík na současného předsedu představenstva K. Staňka (žaloba byla zamítnuta). Žalobce uvedl soudu, že jeho trvalé bydliště je v Bratislavě, což si soud ověřil z povolení k trvalému pobytu. Zdá se, že  T. Ševčíkovi se Praha poněkud znechutila a tak zvolil rozhodně poklidnější a jistě i příhodnější Bratislavu. Je to určitě jen jakási shoda náhod, nejprve Vostrý předisponuje do Bratislavy přes 50 miliónů dolarů do firem J. Širokého a pak se do tohoto města nad Dunajem předisponuje i sám Ševčík. Nebo že by z vývoje harvardských záležitostí natolik znervózněl a začal ztrácet pocit bezpečí, které zaručoval  B. Vostrý svým kuriózním prohlášením, že všem osobám působícím v HPH je zajištěna beztrestnost ve všech jurisdikcích světa, ať učiní cokoliv? Ledacos naznačuje, že důvěra v bosse harvardského rabovacího gangu Vostrého silně utrpěla, a tak se nelze vyhnout ani podezření, že vsadit na rozsáhlé kontakty bývalého slovenského estébáka J. Širokého, se může pro leckoho zdát mnohem jistější.